Spisovatelské pokusy jedné amatérky

Odkazy na oblíbené stránky

Hollis

Hollis... Její povídky mé k mnohému inspirovaly. Je to můj FF vzor.

Scrivere.ic.cz

Stránky, kde též najdete mé psaní, akorát v kolektivu skvělých lidí.

OurStories

Nezávislé povídky neprofesionálních spisovatelů

Stmivani.eu

Stránky o knihách Stephenie Meyer

Statistika

The Reason

The Reason - Prolog

Konečně jsem se dokopala k opravení starých povídek. Tady je zcela nový prolog. A také mnohem kratší.

„Zavolej mi, až dojedeš do New Havenu,“ řekl mi Charlie do telefonu. I bez jeho hlasu jsem dokázala usoudit, že ho mrzí, že dnes nemůže jet se mnou. Od té doby, co jsem se vrátila zpět k mámě, jsme se znovu odcizili.

„Zavolám. Opatruj se, tati,“ slíbila jsem a zavěsila. Nastal krok, důležitý pro můj další život.


Už jen ztěžka jsem si dokázala vybavit, jak přibližně vypadá. Lidská paměť skutečně zapomíná velice snadno, ale zapomíná to nesprávné. Uvnitř mě pořád přežívají zamlžené vzpomínky a pocity na tu dobu. Nostalgie se často vrací. Vzhledem k mě samotné, naštěstí. Vzhledem k okolí a mému psychickému zdraví, bohužel.

Tolik zmatených obrázků se mi pořád vrací v mysli. Především Charlieho výraz, když jsem odjížděla. Dělal to pro mé dobro, ale mrzelo ho to. Stejně jako mě, ale sama jsem to už nedokázala zvládnout. Ne po tom, co se Jacob otiskl. Alice se objevila a pěkně rychle opět zmizela. V hlavě jsem měla více méně pořádný zmatek a nic nedávalo smysl. Nic kromě školy. Díky své prázdné mysli jsem se ve škole zlepšila a snažila se, protože to zlepšilo stav Charlieho a Renée.

Při výběru vysoké školy jsem se řídila především rad odborného poradce a mámy. Z celé té věci byla nehorázně nadšená. Se svými známkami jsem došáhla i na stipendium, které jsem ovšem nepotřebovala. Phil povýšil a znovu dělal ligu. Máma s ním občas jela, ale několikrát jsem jí ujišťovala, že budu v pořádku.

Vzhledem k tomu, že jsem své myšlenky vkládala do textu o hodinách literatury, doporučil mi poradce zkusit uvažovat i o žurnalistice. Psala jsem ráda. Vyčistilo mi to mysl. I přesto že něco napíšete od srdce, jen vy znáte ten pravý význam slov.

Máma uvažovala o státní, dokonce i Washingtonské státní, ale stačila kapka a ona o tom přestala uvažovat. Všechno nasvědčovalo tomu, že kdybych se přihlásila na Yale, tak by mě přijmuli. A máma se do tohoto nápadu zakousla. Proč jí neudělat radost. Nakonec to vyšlo, jak všichni – kromě mě – doufali. Yale mi nevadil, alespoň mi nezakrní mozek, ale vadila mi ta pozornost. O prázdninách jsem se vrátila na týden do Forks. Lidé mi gratulovali a Charlie byl hrdý.

Jacoboba provinilost se nezmenšila. V jeho očích jsem pokaždé viděla ten odlesk, který zračil, že to co vidí, je jeho vina. Ale to nebyla jeho vina. Přispěl, ale rozhodně nebyl jediným aspektem. Kim se ke mně chovala úctihodně. Přede mnou se Jaka nedotýkala. Přišlo mi to směšné. Po týdnu jsem s radostí odjela.

A teď jsem se chystala na nové místo a naivně si vtírala myšlenku, že mi to pomůže. A otevře nové brány, než-li zmíraní zevnitř.

Poslední komentáře
22.02.2010 23:15:33: Já chci taky poprosit o další kapitoly! =)Chtěla jsem si to zase přečíst na Stmivani.eu a už jsem tě...
06.01.2010 23:27:21: Kedy sa dockame pokracka? Mne by stacilo aj povodne...smiley${1}
 
Bez povolení přísně zakazuji kopírováno veškerého obsahu, protože na něj vlastním autorské právo!